Často slýcháváme, že ten či onen už není mezi námi a že se s tím počítalo. Bohužel, někdy taková zpráva přijde tak nečekaně, že člověka zasáhne natolik, že není schopen vnímat vnější okolí. Jako blesk z nebe přišlo 4. března sdělení o tom, že zemřel vynikající režisér, lektor, porotce mnoha soutěží, včetně těch nejvyšších v našem oboru, Milan Růžička. Když šel v polovině ledna do nemocnice, dostalo se mu ujištění, že operace kýly není nebezpečná a že se jistě brzy vrátí. Nestalo se tak a bude velice obtížné se s tak smutnou zprávou vyrovnat.
Milan Růžička působil v našem oboru téměř padesát let. Byl vždycky znám nejen tím, že dokázal rozebrat filmy tak, aby se autor jeho slovy cítil být v dobrém smyslu slova poučen a také nezklamán, protože patřil k těm porotcům, kteří dokázali vysvětlit autorovy chyby velice přesvědčivě a hlavně lidsky. Dokázal každému poradit a říci povzbuzující slova, která mohla každému napomoci k lepšímu, zdárnějšímu výsledku. Natočil spoustu celovečerních filmů a dokumentů i inscenací a přesto dovedl vystupovat skromně a neokázale. Nesmírně vzdělaný a sečtělý, tvůrce, s nímž bylo možné hovořit celé hodiny nejen o filmu, ale i o vážné hudbě a všech dalších uměleckých disciplinách. Na soutěžích bylo zcela zřejmé, že si autorů vážil a nikdy nedával najevo, že ví víc než oni. Jeho působení na Benátkách filmových amatérů se dá počítat na desítky let a úctyhodné počty členství v celostátní porotě patřily k zážitkům nejen pro četné autory, ale i pro další účastníky akcí. Byl společenský, přátelský a otevřený. Takto ho ukládáme ve svém nitru do paměti spolu s těmi, kteří ho dobře znali. A bylo jich mnoho. Budeme vzpomínat na jeho působení při rozborových seminářích, kterými zcela určitě pomohl posunout úroveň neprofesionálního filmu o několik stupňů výš. Milane, budeš v mnohém pro nás stále velkým vzorem i příkladem.
