Tak takýto argument na porušovanie zákona som už dávno nečítal.. Teda neviem,ako by bolo autorovi článku, keby jeho dielo len tak horedole niekto používal. Autorský zákon má svoje opodstatnenie a dodržujme ho aj vo svojich dielach. Je dosť hudobných free databánk, je dosť autorov, ktorý Vám napíšu autorskú hudbu k filmu.

Milý pane, ten text jste si asi dobře nepřečetl. Nikoho jsem nenabádal k tomu, aby porušoval autorský zákon. Jen jsem vyslovoval to, že někteří autoři mají obavy z toho, že by mohli platit nějakou pokutu. Jsem ale rád, že jste vstoupil do diskuse. S pozdravem Emil Pražan.

Rád bych se vyjádřil k použití hudby u filmového díla, a to i amatérského. To, co vyslovil Emil Pražan na konci svého textu, patří do kategorie rady: „Není-li žalobce, není soudce.“ Dá se tento názor i parafrázovat asi takto: „Milí amatéři či tvůrci neprofesionálního filmu či jakéhokoliv audiovizuálního díla, když už tedy použijete hudbu autorsky chráněnou a bez dovolení autora, je tady zkušenost, že v této nekomerční oblasti se po tomto porušení autorského zákona tolik nejde, a tak můžete na určité – poměrně vysoké procento – počítat s tím, že se na soutěžích neobjeví někdo s kolektivních správců chránící autorská práva. Je pravdou, že Emil ve svém textu nikoho nenabádá k porušování autorského zákona, ale oním tvrzením říká, že pokud to autoři udělají, postih jim téměř nehrozí. Od člověka, který se tak velkou část svého života pohybuje v kultuře, bych očekával poněkud jiné sdělení ke komunitě pohybující se v neprofesionální filmové tvorbě a ne uklidnění, že pokud autorský zákon poruší s největší pravděpodobností je za to nečeká postih. O takové sdělení se tedy níže pokusím.

Že použití hudby někoho jiného, aniž k ní získám licenci, je porušení zákona (zdůrazňuji zákona, a ne nějaké vyhlášky), je bez debaty! Je to prostě krádež cizího vlastnictví, v tomto případě duševního (mírněji řečeno, ale neměnící skutkovou podstatu: přivlastnění si něčího vlastnictví či jeho neoprávněné užití). Toto neplatí jen u hudby, která je výslovně volně k dispozici (viz níže) anebo u hudby, kde autorská ochrana díla již skončila. Ale i zde je třeba dát pozor na interpreta takového díla. Přitom je řada způsobů, jak získat hudbu ke svému audiovizuálnímu dílu, aniž bych autorský zákon porušoval.

1. Přihlásit se jako uživatel stránek YouTube a zde potom máte k dispozici obrovskou databázi hudby k použití zcela zdarma anebo jen s uvedením autora. Je zde tolik žánrů, že si jistě najde hudbu ke svému filmu skoro každý.

2. Máte-li známého či známou nebo kamaráda či kamarádku, kteří jsou hudebně zdatní a třeba dokáží i komponovat, je možné je požádat o zkomponování hudby pro vaše dílo anebo se s nimi dohodnout o použití nějaké jejich již hotové hudby. Často se v takových případech stává, pokud oslovení neměli zatím zkušenost s použitím své hudby ve filmu, že si to rádi vyzkoušejí a nic za to nechtějí. Stačí jim uvedení jejich jména v titulcích.

3. Je i možnost použít hudbu autorsky chráněnou bez předběžné domluvy a licence, a aniž byste tím porušili autorská práva, ale má to svá úskalí. Já jsem to několikrát u svých dokumentů udělal, pokud jsem věděl, že jsou určeny pro odvysílání v některé z televizí. Jak soukromé, tak veřejnoprávní televize mají podepsanou paušální dohodu s kolektivními správci autorských práv a příslušné poplatky za použití hudby jim uhradí. Smlouva na odvysílání takového dokumentu pak zavazuje, že patřičné televizi předáte velmi podrobnou soupisku použité hudby a tu také uvedete v titulcích dokumentu. Problém při tomto užití hudby je v tom, že mimo uvedení ve jmenovaných televizí nastává problém s uhrazením poplatků za použití hudby při jiných veřejných projekcích, a ty nejsou zrovna levnou záležitostí. Pokud je neuhradíte a někdo vás zažaluje, můžete zaplatit nemalou částku za vyměřenou pokutu. Pokud takovéto dílo uvedete třeba na YouTube okamžitě po zveřejnění vám vyjede upozornění, že musíte prokázat, že k použité hudbě máte licenci, jinak vaše audiovizuální dílo nebudete moci zpeněžit za pomocí reklamy. Dílo bude na YouTube ponecháno, ale tantiémy pak jdou za autory hudby či interprety, kterým je vyplácí YouTube jako ony zmíněné TV.

Z uvedeného plyne, že nejlepší cestou pro bezproblémové použití hudby u vašich děl je použít volnou databázi hudby na YouTube. Takových databází k volnému použití najdete na síti více.

Hm, vidím, že zde není mnoho chuti diskutovat o porušování autorských práv při používání hudby u neprofesionálního filmu. Že by mezi autory byli většinoví sympatizanti pirátů?

Bylo vždy ctí filmových amatérů, že se nepletli do politiky a hleděli si svého.

Ale no tak, Emile, to přeci nemůžeš myslet vážně! Nejprve malé upřesnění pojmu. Slovo „politika“ má původ z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce. V rámci rozhodovacích procesů je politika správou věcí veřejných, jak se dá dočíst v mnoha zdrojích. Chceš tedy říci, že ctí filmových amatérů je nevyjadřovat se ke správě obce, a tedy k věcem veřejným? Ano, za komunistické totality to bylo velmi obtížné – i sebemenší náznak kritiky tehdejšího zločinného systému vedl k vyřazení takového filmu ze soutěže (a to v lepším případě) – ale přesto se mezi filmovými amatéry našli tací, kteří se „do politiky i přesto pletli“ ve svých filmech, především v dokumentech, ale i v hraném žánru (ostatně zmiňuješ se o nich ve svých publikacích "Česká filmová padesátka" a "Stoletá cesta amatérského filmu" i když jen okrajově). Mezi takové autory patřili např. Bárta s Hrabětovou, Dražan, Mihle, silná skupina mladých autorů z Plzně z nichž nejvýraznější byli Čapek a Dvorský, dále bratři Loučímové, kteří zažili vyšetřování své tvorby i na STB. K těm, co se velmi kriticky ve svých filmech vyjadřovali k tehdejším věcem veřejným patřila i karlovarská skupina FA – má maličkost spolu s Psohlavcem, Kalousem a Svobodou a dalo by se v příkladech pokračovat.
Současnou neprofesionální tvorbu sleduji jen sporadicky, takže nevím, do jaké míry se u autorů odráží v jejich filmech zájem o věci veřejné čili o „správu obce“, ale pochybuji silně, že by si všichni hleděli jen svého (a dokonce to bylo jejich ctí, jak jsi napsal) a věci veřejné je nezajímaly a necítili by potřebu je nějak reflektovat ve svých dílech. V tomto ohledu patří ke správě obce a věcem veřejným samozřejmě i případné porušování autorského zákona a jen těžko se to dá odbýt tím, že se filmoví amatéři nepletou do politiky a hledí si svého.

Milý Pavle, děkuji za poučení, co je politika. Je vidět, že máš tu kantořinu v sobě, že jsi točil školní filmy. Ale každé poučení se cení. Ano, filmoví amatéři měli zájem tematicky se vyjadřovat k veřejným věcem. Hlavně v dokumentech. O lidech, kteří točili filmy, v nichž se objevily prvky kritiky v době socialismu, vím hodně. Znal jsem je osobně i jejich snímky. Mnohé z nich jsem nechal zkopírovat do archivu, který obsahuje 350 kopií. Jen šestnáctky, osmičky se kopírovat nedaly. Za totality se s tou kritikou muselo jít na trh opatrně, protože mnohé z nich byly podrobeny kontrole na předvýběrech soutěží. Tuto činnost prováděli vesměs inspektoři kultury, kdyby to dělali metodici, určitě by se u autorů zesměšnili. Stalo se, že film „Normalizace“ Milana Kazdy ho dostal do vězení a Mihlemu film zabavila StB. Jenže ty píšeš o něčem, co probíhalo před 40-50 lety. Kdo si na to z dnešních filmařů pamatuje? Jejich dnešní tvorba je značně odlišná. Podle ní se nedá usuzovat, že je prostě nezajímá veřejné dění.
Ale my oba píšeme o něčem jiném. Tvá poznámka se týkala toho, že nemáš žádnou odezvu tvého článku a na vině jsou asi příznivci pirátů. Nevím proč právě oni. Je to demokratická strana, která má v programu mnohé nového i progresivního. Ale tím, že se vyznají v počítačovém hledání, mají za úkol podívat se do devadesátých let, kdy jaksi zmizelo zcela prokazatelně 900 miliard. Jsou slušní, vzdělaní, mladí a na rozdíl od jiných jsou bez škraloupu. Ozvalo se hašteření, co si to dovoluji. V parlamentu si museli vyslechnout poznámky, že jsou to kluci, že ničemu nerozumí a že nemají žádné zkušenosti. Pan exprezident Václav Klaus na ně útočí, na internetu se dokonce objevilo, že je nenávidí. Dá se pochopit proč. To hašteření nezastavily ani volby, naopak, denně jsme svědky nových a nových útoků, včetně urážek. Divím se některým politikům, že se svou temnou minulostí mají odvahu a drzost vstupovat na nejvyšší místa ve státě. A kolik lidí tyto lidi podporuje. Konečně není to nic nového. Už v roce 1946 si třetina národa zvolila dobrovolně diktaturu. T.G. Masaryk si už v roce 1919 povzdechl: Demokracii už máme, teď ještě ty demokraty. Máme demokracii, tak ať si každý volí, koho chce. Na západě se nikdo neptá, koho bude kdo volit. Tak jako je zcela vyloučené, aby se ptal na plat nebo na výši důchodu. V naší hospodě se o tom diskutuje tak, že někdo zařve: „Franto koho budeš volit. Ne snad toho blbýho Topolánka?“ A ono hašteření a prosazování té jedné správné strany je pro nás zcela typické. Volby dopadly,
jak dopadly. A zaplať Bůh, konečně bez komunistů v parlamentu. Vím. co dokázali provést. 25. února 1948 nás šlo na Hrad podpořit prezidenta Beneše 7 tisíc, v Nerudově ulici nás zastavila Noskova policie. Utekli jsme do kostela proti Rumunskému velvyslanectví. Dále u mne vyhazov ze školy na konci osmého semestru, protože starší bratr utekl v roce 1948 do USA a stal se vojenským pilotem. Následovalo dva roky v PTP 52 v Zaječově, a tři roky dolů v kladenském revíru, protože by nás z vojny jinak nepustili. A protože jsem neměl tu správnou červenou knížku, musel jsem se překvalifikovat, nemohl jsem dělat hlavního účetního. Jsou mi směšní hrdinové, kteří v rozhovorech uvádějí, jak bojovali proti socialismu tím, že po flámu čůrali na pomník Klementa Gottwalda. Ty nenávistné projevy, které se dají číst na internetu, zcela zbytečně dělí naši společnost. Včera jsem se v sloupku o diskusi dočetl, že až se Zeman uzdraví, tak s tím slepencem zatočí. Opravdu nějaký demokrat. Divím se, že tolik lidí se nedokáže smířit s tím, že prostě jejich oblíbenci ve volbách prohráli.
Pokud jde o dnešní témata filmů, ta se mezi autory těchto bojůvek příliš nedotýkají. Proto jsem mluvil o jejich cti. A tvoje poznámka mi připadla, že je mimo mísu. Termíny jako slepenec namísto koalice, to čteme denně. Jsou všude v Evropě, nejznámější je CDU/CSU. Chodil jsem do stejné školy jako pánové Zeman, Klaus a Babiš. S tím rozdílem, že v letech 1946-1949 jsme probírali ještě kapitalistickou ekonomiku, a oni už tu socialistickou. Bez velké podpory a vysokoškolských koleji. Ve svých 93 letech se už do současných politických pletich zatáhnout nenechám. A na závěr přidám jedno arabské přísloví: Psi štěkají, a karavana jede dál. Emil Pražan.

Ahoj Emile,
dík za tvoji reakci. Moje poznámka k pirátům směřovala k původu tohoto hnutí (proto to malé "p"). Piráti, jako politická strana vznikli původně v roce 2006 ve Švédsku, kdy útočili na kolektivní správce autorských práv a na internetu chtěli naprostou svobodu, kdy by se na autorská práva nehledělo. Diskuse pod tvým článkem se týkala autorských práv k hudbě, tak jsem myslel, že moje narážka na piráty bude srozumitelná. Další vznikající pirátské strany po Evropě, včetně té naší, už něco podobného neprosazují, ale přesto si myslím, že označovat se takto, je poněkud nešťastné. Slovo je mocné, jak psal Václav Havel ve své skvělé eseji, a slovo Pirát chtě nechtě vzbuzuje negativní asociace. Ale ono to souvisí se všeobecným zmatením pojmů a vypreparování obsahu slov. Jinak se vším, co píšeš o volbách a demokracii zcela souhlasím a s výsledkem posledních parlamentních voleb jsem nadmíru spokojen.
Přeji hezký den a hodně zdraví.

Drtivá většina debat kolem autorského práva se točí kolem hudby. Asi je to tím, že hudebníci jsou nejlépe organizovaní a točí se tam hodně peněz. Jakási nadřazenost hudebníků nad ostatní autory je vidět i z toho, co psal Pavel: když použijete nelicencovanou hudbu na Jůtůbu, případné peníze z reklamy jdou hudebníkům. Jakoby ten film, ke kterému je ta hudba použitá, nebyl autorským dílem. Kdyby ho za něj považovali, šly by platby třeba půl na půl. Když nějaký jůtůber udělá kompilaci ze záběrů jiných autorů, Jůtůb to tuším neřeší. Někteří jsou si zkrátka před zákonem rovnější, než jiní:-)

Co se týče autorské ochrany, že je přitažená za vlasy je jasné. Když jdete po ulici plné lidí a budete si pískat populární melodii, je to porušení autorského zákona a měli byste za to platit! Nerozlišuje se totiž komerční a nekomerční veřejné použití.

Teda Josefe, doufám, že to, co jsi napsal, myslíš v humorné nadsázce, jinak bych si musel myslet, že ztrácíš svou brilantní argumentační schopnost. Samozřejmě, že film, kde je použitá nelicencovaná hudba je i nadále autorským dílem, akorát je nesmysl, aby autor filmu se dělil o tantiémy s autorem hudby, kterou bez licence použil. Pokud YouTube doloží, že k hudbě licenci má, může ve svém filmu používat reklamu, kterou mu YouTube k filmům přiřazuje, pokud autor chce, aby mu jeho filmy takto vydělávaly. Jinak řešit použité záběry jiných autorů je problém. Hudbu dokonale rozpoznává PC inteligence. Rozpoznávat záběry ještě neumí a asi ještě dlouho umět nebude. Ne že by to nešlo, ale jednalo by se o sledování neúměrného objemu dat, což by zahltilo i ty nejvýkonnější servery. Nicméně, pokud někdo zjistí, že jeho záběry někdo použil v jiném díle a prokáže to, bude muset dotyčný čelit porušení autorského zákona. Jistě se žádnému vlastníkovi autorských práv nemůže líbit, aby jeho dílo používal každý, jak si umane a způsobem, ke kterému své dílo neurčil.

A v komerčním a nekomerčním využití hudby je to také jinak, než píšeš. Za pískání melodie na ulici tě jistě nebude nikdo popotahovat a žádat po tobě poplatky, pokud si pískáním melodií nebudeš vydělávat třeba na Karlově mostě s kloboukem na zemi před sebou. Jiná věc je pokud vlastníš restauraci nebo hotel a veřejně tam pouštíš hostům hudbu. To je už komerční využití, neboť tím děláš svoji službu přitažlivější pro hosty a používáš k tomu cizí autorské dílo. A zase, pokud autor hudby není zastupován nějakým kolektivním správcem, musí si neoprávněné použití své hudby ohlídat autor sám.

Suma sumárum, pokud filmový amatér použije u svého filmu nelicencovanou hudbu a ten film použije jen nekomerčně na soutěžích, má Emil Pražan pravdu v tom, že ho žádný kolektivní správce nebude za toto honiti když je to porušení autorského zákona. Případně vyčíslená škoda, kterou autorovi hudby takto způsobil by byla hluboko pod výší soudních poplatků. Jiná situace je, pokud film dá na YouTube a chce u něj povolit použití reklamy. To mu tento kanál nepovolí a přesně mu vypíše, jakou hudbu použil a požádá ho o doložení licence. Když jí nedoloží, nechá mu zde film nekomerčně, s tím, že tantiémy jdou za autorem hudby.

Proč by bylo nesmyslné, aby Jůtůb dával výnos z reklamy autorovi hudby za hudbu a autorovi filmu za film? Diskutovat se může o poměru, jestli 50:50 nebo jinak, třeba podle délky použité hudby v poměru k délce filmu. Jde o výnos z reklamy, autor hudby může být rád, že jeho hudbu autor filmu použil a že mu dal vydělat, byť přes Jůtůb. Proč by autor filmu neměl nic z reklamy dostat? Když udělám video na Jůtůb za své peníze a autor složí hudbu "za své peníze", jsme na tom úplně stejně. "Licencování" zde zastupuje Jůtůb tím, že vyplácí peníze z reklamy - proč jen autorovi hudby? Má to být trest za to, že jsem se autora nezeptal (tedy neuzavřel smlouvu)? Ale rádia, která hrají jeho hudbu, se ho také neptají, jen za použití platí, stejně, jako platí Jůtůb (a autor i interpret jsou rádi).

Druhé poznámce nerozumím vůbec. Za užití díla (např. hudby) se platí bez ohledu, zda je komerční nebo nekomerční. Chceš-li poslouchat hudbu, musíš si ji koupit - např. CDčko nebo na Spotify nebo vstupenku na koncert, ostatní je nelegální (něco jiného je poslech rádia, kde zaplatí licenci rádio). Použití hudby u nekomerčního filmu, promítaného na soutěži, kde se nevybírá vstupné - je to tedy zcela nekomerční - je totéž, jako pískání melodie na ulici - tedy na veřejnosti.

Pavle, podívej se vpravo vedle tohoto rámečku, do kterého píšeš: OSA Tě vidí! Nešiř bludy! Nemůžeš na veřejnosti pískat, co se Ti zlíbí! Porušuješ tím zákon, je to veřejná produkce!

Josefe, jak vidím, máš ve výkladu autorského zákona poněkud zmatek. Možná to bude tím, že jsi ho nemusel nikdy použít u vlastní osoby a že jsi nebyl nucen ho řešit u vlastního audiovizuálního díla, u kterého jsi použil hudbu jiného autora. Já jsem se v praxi setkal s autorským zákonem mnohokrát a to aktuálně i na YouTube, kde mám umístěnu řadu svých dokumentů a mám na svém kontě i jedno vítězství nad Ministerstvem pro místní rozvoj stran neoprávněného použití mých autorských práv, aniž by se mnou uzavřelo toto ministerstvo licenční dohodu. Prostě úředníci tohoto ministerstva žili v klamné představě, že když u dokumentu zaplatili jeho realizaci, že licenci k užití nepotřebují. Nedokázali rozlišit rozdíl mezi autorským právem a licencí k jeho užití, což jsou dvě zcela odlišné věci.

Pojďme tedy nejprve k tvé mylné představě o YouTube ohledně placené reklamy tímto kanálem. Není to tak, že by YouTube dával výnos z reklamy autorovi hudby za jeho hudbu a autorovi filmu za jeho film (nehledě na to, že film se skládá z více uměleckých složek – viz níže). Pouze k dílu, které je na kanál umístěno přiřadí reklamu, pokud to autor díla chce. No a pak poměrně složitým výpočtem, který dělá program, vypočítává, výnos z této reklamy pro autora. Velikost výnosu je určena složitým algoritmem, kde hlavní proměnné jsou: částka, kterou za reklamu v určeném období kanál utržil, četnost shlédnutí díla, jak dlouho se jednotlivec na dílo díval, zda ho shlédl celé nebo jen část a další. Nejedná se tedy o tantiémy, které vyplácejí kolektivní správci či prodejci díla, tedy že by, jak píšeš, YouTube zastupoval licencování. YouTube není kolektivním správcem autorských práv, tak jako jím není třeba kino! Vzhledem k tomu, že ale YouTube musí, jako poskytovatel prostoru pro audiovizuální díla zaručovat, že nebude porušován autorský zákon, řeší to tak, že jednotlivé přispěvatele do svého kanálu upozorňuje, že sem nesmí umísťovat díla, ke kterým nemají autorská či licenční práva. U hudby jim to hlídá uvedený program, který okamžitě po zveřejnění díla na YouTube vyzve k doložení licence a do té doby, než se tak stane, neumožní dílu participovat na výnosech z reklamy. U obrazu žádný takový program zatím vytvořen nebyl (je to skoro nemožné), a tak se musí spoléhat na to, že ten, kdo dílo na YouTube dá si je vědom toho, že musí dodržovat dané podmínky autorského zákona a nedávat na kanál nic, k čemu nemá autorské právo či licenci. Dá-li tedy někdo na YouTube audiovizuální dílo, u kterého je zjištěna, byť jen jedna jeho složka s nedoloženou licencí, nelze jej začlenit do participace na reklamě. Dílo může na kanálu i nadále zůstat, pokud třeba autor hudby či majitel autorských práv nepožádá o jeho stažení (jsou autoři hudby, kteří nestojí o to, aby jejich dílo bylo použito v jiném díle, které třeba, dle jejich názoru, není kvalitní a snižuje tak úroveň jejich hudby anebo jí vtiskne jiné vyznění, než zamýšlel autor). Stejné platí o obraze. Jsou i tací autoři, kteří svá díla vůbec nechtějí spojovat s reklamou!

Tvůj příklad, že rádia hrají hudbu autorů bez jejich dovolení je úplně mimo. To je přeci naprosto jiný případ. Autor hudby či majitel licence, počítá s tím, že hudba bude vysílaná a provozovaná rozhlasem, a že takové provozování mu ohlídá jeho kolektivní správce. Jeho hudební dílo není rozhlasem začleněno do jiného díla a nestává se tak jeho součástí, aniž by k tomu poskytl licenci. Vzhledem k tomu, že audiovizuální dílo je dílem syntetickým, tedy skládá se s různých uměleckých složek, je nutné, aby autorství ke každé z nich bylo licenčně ošetřeno dle autorského zákona. Za to většinou ručí majitel vysílacích práv nebo prvovýrobce audiovizuálního díla, který by měl mít se všemi autory, kteří se na AV díle podíleli, licenční práva vypořádána.
A ještě k tomu pískání na ulici. Neumím si představit žádného kolektivního správce, a to ani OSA ne, který by šel do soudního vymáhání poplatku u někoho, kdo si píská na veřejnosti nějakou melodii. Již při prvním stání by soud požadoval od žalující strany doložit, aby vyčíslila, jakou materiální škodu utrpěla pískáním této melodie žalovaným na veřejnosti, an se procházeje po ulici a nemaje záměr mít za tuto produkci nějakou komerční výhodu, jako má třeba hotel při umístění televize či rozhlasového přijímače na pokoj, kdy si za takové vybavení pokoje účtuje vyšší sazbu. Ten soud by byl předem prohraný a kolektivní správce by zaplatil nemalé soudní výlohy. Interpretace Autorského zákona, na pískání melodie na ve

Josefe i Pavle, netušil jsem, že ta moje malá, zcela nevinná poznámka bude pokračovat tak dlouhou diskusí. Na jednu stranu jsem si vždycky přál nějakou debatu, ale čeho je moc toho je příliš. Hlavně se nepoperte. Emil Pražan.

No, Emile, pokud by tu v diskusích nebylo zcela prázdno, pak by tahle diskuse asi byla příliš, neb by tu zabírala prostor. Takhle mi to tak nepřipadá. Jinak neboj, my se Josefem nepopereme. Známe se už více než 30 let a diskutujeme s polku rádi. No a když narazíme na takto výživné téma, jsme k nezastavení :-).

Jsem za tuto diskuzi docela rád. Potřeboval bych poradit, jak se dá česká odnož YouTube nějak zkontaktovat. Pokud mi napíší, že je na uveřejněném díle nějaká závada, nevím, jak to s nimi řešit. Nenašel jsem pro našince žádný komunikační kanál. Díky za radu.

Pane Šiško, ono to s YouTube není zas až tak úplně jednoduché pokud chcete participovat na výnosech z reklamy.

Dáte-li na tento kanál své video a máte-li tam hudbu podléhající autorským právům, tak okamžitě, poté co stisknete tlačítko Publikovat, vám inteligentní program vypíše, jaké skladby či skladbu jste ve videu použil a vyzve vás k doložení licence. V otevřeném plovoucím okně máte i pokyn, jak to máte udělat. Jinak video vám zůstane na YouTube a je viditelné pro návštěvníky kanálu. Nelze jej ale zatím použít k zpeněžení v reklamní oblasti. Pokud licenci doložíte, nebo jste použil hudbu nelicencovanou (třeba vlastní) a označil jste patřičné políčko, že chcete participovat na reklamě, rozjede se automaticky tento proces. To znamená, že se vám začínají počítat návštěvy u vašeho videa. Proces, kdy můžete čerpat nějaká procenta z výnosů z reklamy přidělované k vašemu snímku, se vám otevře až po 30 000 návštěv. Pak je vám teprve umožněno vyplnit určité formuláře, kde udáte svůj účet a další náležitosti. Vše v angličtině, což při dnešní možnosti přímého překladu pomocí Google není problém. Po vyplnění je vám na váš účet zkušebně poslán jeden dolar a vy máte potvrdit, že jste jej dostali. No a pak už vše běží za pomocí programu. Jak vám stoupá návštěvnost u vašeho videa či posléze videí, tak vám chodí na váš účet vypočtená procenta z výnosů reklam.

Ale já nechci participovat na výnosech z reklamy. Chci jen doložit splnění autorských povinností u videí, které mi označil, že něco porušují. Jsem vlastník paušální sublicence od OSA a nemám to Youtube jak deklarovat.

Nevím, mělo by se Vám objevit pohyblivé menu, které vám říká, že něco porušujete a co a jak máte udělat v takovém případě, pokud nesouhlasíte s tím, co Vám YouTube oznamuje. Mě se takové plovoucí menu několikrát objevilo a pak jsem tedy pomocí něj sdělil, že YT nemá pravdu a doložil jsem licenci. Jakýmkoliv upozornění se vyhnete, budete-li používat hudbu zdarma, kterou YT nabízí opravdu hodně, takže si každý vybere a nebudete-li používat záběry z jiných děl. Tam se vystavujete tomu, že někdo YT nahlásí, že k nim má autorská práva a nechá Vám video zablokovat - v lepším případě.

Jejda, domníval jsem se, že už to dál nepůjde:-)
A ono je tolik reakcí. Takže

1. panu Pražanovi:
S Pavlem se poperu rád, zajímalo by mě, kdo první si utrhne sval nebo zlomí kost (v našem věku), ale bydlí moc daleko.
Ale vážně: Debata by měla vést k vyjasnění složitých problémů a měla by být užitečná nejen pro diskutující. Uznávám, že už je to dost nepřehledné, ale uvidíme dál.

2. panu Šikovi:
Mně dal na mém kanále Jůtůb stížnost u přepisu stařičkého 16mm filmu, který jsem netočil já ani neozvučoval, ale dal jsem ho na YT pro filatelisty. Na http://www.iqmedia.cz/foto/youtube01 jsem Vám dal skrýnšoty, jak to probíhalo u mě: 1. obrázek ukazuje katru Podrobnosti o videu, kde je uvedena ta stížnost, na ni lze kliknout a objeví se okno - obr č. 2, v něm se klikne na "zobrazit podrobnosti" a dostaneme se na kartu dle obr. č. 3 a 4, tam kliknu na "vybrat akci" a zvolím "Námitka proti nároku", na další kartě zatrhnu "Moje námitka nesouvisí..." dle obr. č. 5, dám pokračovat a dostanu se na kartu na které můžete zvolit "Mám povolení...". Dál jsem to nezkoumal.

3. Pavlovi Riesovi:
Pavle, ty jsi profík, toto je portál pro amatéry. Použití hudby v nekomerčním filmu je něco jiného, než si tím vydělávat (třeba jako režisér). Dalo by se argumentovat u soudu stejně, jako píšeš - " Již při prvním stání by soud požadoval od žalující strany doložit, aby vyčíslila, jakou materiální škodu utrpěla pískáním této melodie žalovaným na veřejnosti,..." což lze parafrázovat takto: " Již při prvním stání by soud požadoval od žalující strany doložit, aby vyčíslila, jakou materiální škodu utrpěla použitím této melodie žalovaným v nekomerčním amatérském filmu,..." Kromě Tvé správné poznámky, týkající se využití hudby v jiném díle, je pískání na ulici a nekomerční pomítání amatérského filmu velmi podobné užití hudebního díla. Autorský zákon totiž nezná pojem "komerční" nebo "nekomerční", zato slovo "užití" je v něm 154x. Každé užití je chráněno! Musíme rozlišovat, kdy se bavíme o tom (tak tato debata začala) co je protiprávní a co je tolerované.
Pořád jsem se tomu vyhýbal, když je partnerem stránek OSA, ale můj příklad s pískáním melodie na ulici je obdobný s před delším časem medializovanou příhodou, kdy děti zazpívaly panu prezidentovi nějakou písničku, když navštívil jejich školu a OSA požadovala po škole za použití hudby poplatek.
A nyní k Youtube:
Jak vidíš na skrýšotech na http://www.iqmedia.cz/foto/youtube01, na obrázku č. 3 vidíš napsáno, že Příjem z reklam bude vyplacen vlastníkovi aut. práv (hudby), na obr. č. 6 vidíš, že si společnost spravující práva hudebníků (Supraphon) nárokuje moje video (práva autora filmu tedy nemají takovou váhu, jako práva hudebníků) a na obr. 7 vidíš, že Supraphon udělil Jůtůbu licenci k hudbě a Youtube jim za licenci jistě bude platit výnos z reklamy - autorovi filmu nikoli - onen nerovnoprávný stav, o kterém jsem psal.
Není to tak, že Jůtůb ochrání práva tím, že neumožní participovat na výnosech z reklamy, ale výnosy z reklamy pošle jen držitelům práv k hudbě.
Nebo skrýnšoty dokážeš vysvětlit jinak?

Chlapci, je to stále zamotanější a nezkušený autor aby se v tom vyznal. Ale Josef má pravdu v tom, že jste oba zasaženi profesionální tvorbou, které jste se věnovali po revoluci, když skončil státní filmový monopol. U amatéra je to trochu jiné. Rozumím tomu, protože se přiznávám, že jsem se v době jeho platnosti jako metodik nemohl autorsky účastnit amatérských soutěží. Důvodem byl vliv na obsazení ústřední poroty celostátních soutěží. O tom nerozhodoval nikdo z vedení, výběr porotců ponechávali naši představení včetně ředitelů na nás. Uznávali odbornost a rozsáhlé kontakty s tehdejšími pedagogy, režiséry a kameramany. Jedinou výjimku měl Honza Beran, toho jste oba dobře znali. Bylo to proto, že byl uznávaným spoluzakladatelem Brněnské šestnáctky. Já jsem v té době natáčel filmy, kterým se učeně říkalo utilitární, tedy jinak vázané na určitě téma, většinou populárně vědecké, dokumentární, někdy i instruktážní. Pochopitelně, v té době mimo monopol. A OSA byla tehdy stejná jako je dnes. Přeji vám oběma, abyste došli k nějaké shodě a srozumitelnému výsledku pro všechny četné čtenáře Filmdatu. Hodně zdaru a klidné svátky přeje Emil Pražan.