S panem Ing. Daškem mě seznámil režisér Jan Jelínek na Tatranském kamzíku asi před třiadvaceti lety. Chlap jako hora, ruce jako lopaty, ale stále usměvavý a příjemný člověk. Kdysi jsem slyšel, čím větší chlap, tím větší dobrák a na Ing. Daška to sedělo přesně. Že je to stavební inženýr ze švýcarského Curichu, který často přijíždí na soutěže filmových amatérů a že byl výborný, tehdy ještě Československý filmař, jsem se dozvěděl až později. Byl o něco starší, ale vždy se ke mě choval jako kamarád, dovedl poradit. Neni to tak dávno, v Benátkách filmových amatérů příšel a upřímně mi poblahopřál k ceně. Bohužel, už nepřijede. Jsem smutné, odešel člověk, se kterým jsem si rozuměl. Čest jeho památce.